Letošní kurz v Jizerských horách byl částečně ovlivněn pandemickou situací v naší zemi, přesto jsme pobyt na Mariánskohorských boudách zvládli podle plánu. Prošli jsme nemalou část hor, vystoupali jsme na vrcholy dvou jizerskohorských tisícovek – Milířů a Bukovce, prohlédli si rašeliniště Jizerky, Safírový potok i vodopády Jedlová. To všechno za příjemného počasí obklopeni působivou přírodou našich nejsevernějších hor.
Smyslem kurzu ale není jen horská turistika a vytváření si vztahu k přírodě. Chalupa sama je velmi stará, je na odlehlém místě a nenabízí komfort, na který jsme běžně zvyklí. Ekologický rozměr pobytu nespočívá v absolvování řetězce přednášek o klimatické změně nebo škodlivosti nadměrné konzumace masa, ale ve schopnosti uspět v reálné situaci, kde je nutné se uskromnit, adaptovat se na nepohodlí, naučit se být samostatnější, ale zároveň být schopen komunikovat a spolupracovat s ostatními tak, aby vše fungovalo.
Tento úkol zvládli letos osmáci velmi přesvědčivě. Kurz jim pomohl uvědomit si, které věci člověk k životu nezbytně potřebuje, které věci jsou nutné pro důstojný život a které jsou tak trochu navíc. Chtěl bych také poděkovat kolegovi Horákovi za pomoc při organizaci a realizaci kurzu a městu Nová Paka za finanční podporu akce.
Mgr. L. Rambousek
